První tři dny už nebudou zaměstnanci stonat zadarmo. Vláda souhlasí se zrušením karenční doby. Co to bude znamenat pro zaměstnance a co pro zaměstnavatele?
První tři dny už nebudou zaměstnanci stonat zadarmo. Vláda souhlasí se zrušením karenční doby. Co to bude znamenat pro zaměstnance a co pro zaměstnavatele?
Jaká pravidla pro pracovní neschopnost platí nyní?
- První tři dny člověk marodí zadarmo.
- Od 4. do 14. dne pracovní neschopnosti vyplácí náhradu mzdy zaměstnavatel.
- Od 15. dne pracovní neschopnosti vyplácí nemocenskou stát.
Zrušení karenční doby dopomohlo k sestavení vlády
Takzvaná karenční doba je výmysl vlády Mirka Topolánka, která první tři dny nemoci zdarma zavedla v roce 2008. A proč k takovému nepopulárním kroku vláda přistoupila? Důvodem bylo snížit počet neschopenek. Karenční doba měla za cíl zamezit lidem využívat nemocenský systém.
Hned po zavedení karenční doby se někteří politici ozvali se silným nesouhlasem, přesto k úplnému zrušení této novinky nedošlo. Změna nastává až nyní, zrušení karenční doby dopomohlo vytvořit vládní koalici.
A proč chtějí někteří politici, aby lidé dostávali náhradu mzdy od prvního dne stonání? Zrušení karenční doby má pomoci sociálně slabším zaměstnancům s nízkými příjmy, především pak:
- matkám samoživitelkám,
- invalidům.
Novinka by měla začít platit od 1. července 2019, ještě předtím je ale nutné, aby prošla schválením v Poslanecké sněmovně. To, že by novela zákoníku práce nebyla schválena, je velmi nepravděpodobné.
Jak se počítá náhrady mzdy?
Náhrada mzdy činí 60 % denního průměrného hodinového výdělku. Ten je ale ještě snížen redukční hranicí. Jak se tedy počítá náhrady mzdy?
- Sečtou se hrubé příjmy za poslední čtvrtletí.
- Následně se výsledek vydělí počtem odpracovaných hodin.
- Na konec se uplatní redukční hranice.
Pro rok 2018 redukční hranice jsou:
- z částky do 175 Kč se počítá 90 %,
- z částky od 175 Kč do 262,33 Kč se počítá 60 %,
- z částky od 262,33 do 524,65 Kč se počítá 30 %,
- k částce nad 524,65 Kč se nepřihlíží.
Z redukovaného výdělku se vypočítá 60 % a výsledek se vynásobí počtem dní, kdy je zaměstnanec v pracovní neschopnosti.
Firmám se vládní novinka nezamlouvá
Zatímco zaměstnanci se mohou začít radovat, zaměstnavatelům novela zákoníku práce přidělává vrásky na čele. Zaměstnavatelské organizace jsou výhradně proti zrušení karenční doby. Bojí se, že:
- dojde ke zvýšení nemocnosti jejich pracovníků,
- jim vzrostou náklady na vyplácení náhrady mzdy.
A právě vyšší náklady chce stát kompenzovat tím, že sníží zaměstnavatelům částku, kterou musí za své zaměstnance odvádět na nemocenském pojištění. Ta klesne z 2,3 % na 2,1 %.
Kvůli tomu ale bude vybráno méně na nemocenském pojistném a státní rozpočet tak přijde o 2,6 miliardy korun ročně. Na druhou stranu právě na nemocenském se vybere zhruba o 3,5 miliardy korun více, než se každoročně vyplatí. Tím, že je účet nemocenského pojištění v přebytku, může si stát dovolit snížit odvody.
