Konec karenční doby v Česku se blíží. Kdo bude stonat první tři dny zase za peníze a jak může zaměstnavatel zaměstnance kontrolovat v případě pracovní neschopnosti?
Konec karenční doby v Česku se blíží. Kdy začne platit novela zákoníku práce, kdo bude stonat první tři dny zase za peníze a jak může zaměstnavatel zaměstnance kontrolovat v případě pracovní neschopnosti?
Kdo bude první tři dny marodit za peníze?
Konec karenční doby se nebude týkat každého. Novela zákoníku se nedotkne osob samostatně výdělečně činných. Pokud tak OSVČ bude v pracovní neschopnosti, první 14 dnů ji nenáleží žádná náhrada, a to ani teď a ani od 1. července 2019. Od 15. dne nemoci pak má nárok na nemocenské dávky jen ten, kdo je účasten dobrovolného nemocenského pojištění.
První tři dny za peníze se nově budou týkat zaměstnanců, kterým náleží:
- plat nebo mzda,
- odměna z dohod.
Pozor, náhrada mzdy ale bude mít svá pravidla. Nárok na ni bude:
- jen ty dny, kdy by zaměstnanec byl v pracovním nasazení a měl tedy naplánovanou směnu,
- o státních svátcích, za které pracovníkovi přísluší náhrada mzdy, popřípadě se mzda nekrátí.
Jaká budou platit pravidla pro vyplácení náhrady mzdy či platu?
Prvních 14 dnů nemoci se počítá ode dne, kdy byla pracovní neschopnost stanovena:
- lékařem,
- příslušným orgánem.
Zaměstnanec pak má nárok na náhradu mzdy ve výši 60 % průměrného výdělku, který se ale následně ještě redukuje.
3 situace, které mohou nastat
- Co když onemocním 30. června 2019? - Novela zákoníku je platná až od 1. července 2019, tudíž bude postupováno podle staré legislativy, a vy tak budete marodit první tři dny zadarmo.
- Co když onemocním po skončení směny? - Pokud v den, kdy lékař uzná vaší pracovní neschopnost, ještě odpracujete celou směnu, je prvním dnem nemoci až ten následující kalendářní.
- Co když po ukončení neschopenky opět onemocním? - Jestliže následující den po skončení neschopenky vznikne nová pracovní neschopnost, je považována za pokračování té předchozí, tudíž není vyplácena náhrada mzdy, ale nemocenská.
Jaké změny nastanou zaměstnavatelům?
Zrušením karenční doby se zaměstnavatelům zvýší náklady, jako kompenzaci jim ale stát sníží povinné odvody na nemocenské pojištění. Nejspíš změnou dojde také k navýšení krátkodobých nemocí. Zaměstnavatel si ale může prvních 14 dnů své zaměstnance v pracovní neschopnosti ohlídat. Může kontrolovat to, zda:
- dodržují povolené vycházky,
- zdržují se v místě svého pobytu.
Šéf však nemá právo na to:
- kontrolovat léčebný režim,
- znát diagnózu.
A jak kontroly mohou vypadat? Nejsou pro ně přesně stanovená pravidla, avšak má se za to, že:
- kontroly by neměly být v nočních hodinách,
- kontrolor se musí prokázat příslušným pověřením,
- kontroly musí probíhat dle dobrých mravů.
A co když není zaměstnanec doma zastižen? V případě nedodržení vycházek může být zaměstnanci:
- snížena nebo odebrána náhrada mzdy,
- dána výpověď.
