Zavolá-li šéf v sobotu ráno, musíte být na příjmu? Podle odborů je v České republice čím dál více zaměstnanců, které zaměstnavatel urguje i mimo pracovní dobu.
Zavolá-li šéf v sobotu ráno, musíte být na příjmu? Pak vězte, že nejste jediní. Podle odborů je v České republice čím dál více zaměstnanců, které zaměstnavatel urguje i mimo pracovní dobu.
Českomoravská konfederace odborových svazů v čele s Josefem Středulou kritizuje chování některých zaměstnavatelů. Ti chtějí po svých zaměstnancích, aby pracovali i mimo pracovní dobu a mimo přesčasy, a to ať už v pozdních večerních hodinách či o víkendech.
Šéf odborů poukazuje na to, že tento nešvar se velmi často týká zahraničních firem, které mají svá sídla v jiném časovém pásmu než českou pobočku. Zároveň odkazuje na nový francouzský zákon, díky kterému nyní francouzští zaměstnanci mohou jakékoliv úkoly mimo pracovní dobu zcela ignorovat.
Lidé nevědí, kolik hodin tráví prací navíc
Bohužel konkrétní data odbory nemají. Disponují pouze s čísly týkající se počtu odpracovaných hodin měsíčně. Zatímco v roce 2011 zaměstnanci trávili v práci průměrně 149,9 hodin za měsíc, v roce 2015 tomu bylo 148,5 hodin. V těchto číslech ale není započítána práce, která je vykonávána ve volném čase zaměstnance.
I přestože Český statistický úřad se snaží na základě průzkumů pracovat s přesnějšími daty týkající se skutečně odpracovaných hodin, není možné se stoprocentní jistotou říci, kolik hodin v průměru měsíčně zaměstnanci tráví prací nad rámec své pracovní doby.
Někteří účastníci průzkumů mohou přehánět, jiní naopak zas ubírat. Ne všichni totiž tuší, kolik času tráví prací navíc. Především zaměstnanci v home-office často stírají pomyslnou čáru mezi pracovním a volným časem.
Být stále k dispozici je chybou zaměstnance
Mnoho těch, kteří pracují z domu, si ani neuvědomuje, že pro ně neplatí klasická osmihodinová směna jako pro jejich kolegy. Postupem času jsou šéfovi stále k dispozici a e-mailovou korespondenci vyřizují téměř non-stop.
Pracovat stále je ale podle některých analytiků chybou zaměstnance. Ten si musí sám stanovit priority a naučit se oddělit volný čas od pracovní doby. Naopak Josef Středula problém vidí v zaměstnavatelích. Ti úkol zadají svému podřízenému kdykoliv a nezajímá je, jaký je den nebo kolik je hodin. V případě, že zaměstnanec neplní požadavky dle rozkazů, nezíská slíbené odměny.
Nejčastěji se přesčasy dotýkají pozic středního a vrcholového managementu. Vysoká míra odpovědnosti a vysoká odměna sebou nesou určitá obětování – být stále k dispozici při dokončování zakázky či pro obchodní zahraniční hovory i ve dvě v noci.
Mladí lidé odmítají pracovat přesčas
Není divu, že téměř v každé pracovní nabídce nechybí požadavek v podobě „flexibility“. Zároveň ale i zaměstnanci prahnou po pružnější pracovní době. Flexibilita je tak občas zapotřebí na obou stranách. Především pokud zaměstnavatel umožní práci z domu. V takových případech si mohou zaměstnanci práci rozložit do celého dne, tudíž vyřizování pracovních e-mailů v deset večer nemusí být nutně výmyslem šéfa.
Naštěstí si dnes mladí lidé váží svého volného času. Oceňují možnost přizpůsobit si pracovní dobu, zároveň ale odmítají práce přesčas na úkor svých koníčků, přátel a rodiny. Vyplývá to z průzkumu Deloitte, který zjišťoval, co mladí zaměstnanci v práci oceňují nejvíce. Po penězích je to tak rovnováha mezi pracovním a osobním životem, možnost kariérního postupu, zmiňovaná flexibilita či smysluplnost práce.
